Lophophora diffusa (Croizat) Bravo Hollis var. köehresii Říha, 1996

Strombocactus disciformis  (DC.) Britton & Rose 1922

Turbinicarpus( Gymnocactus) sp.- LAU-730

Turbinicarpus( Gymnocactus) sp.- LAU-730

Turbinicarpus schmiedickeanus subsp. dickisoniae  (Glass & Foster) N.P.Taylor 1998

Turbinicarpus schmiedickeanus subsp. klinkerianus  (Backeb. & H.Jacobsen) N.P.Taylor 1998

Turbinicarpus schmiedickeanus subsp. gracilis  (Glass & Foster) Glass 1997

Turbinicarpus lophophoroides  (Werderm.) Buxb. & Backeb. 1937

a v pozadí, Turbinicarpus polaskii 

Turbinicarpus macrochele (Werdermann) Buxbaum et Backeberg subsp. macrochele var. polaskii P.Lech­ner et Jantschgi 1998

Mammillaria schumannii  Hildm. 1891

Leuchtenbergia principis  W.J.Hooker 1848

Acanthocalycium glaucum  F.Ritter 1964

Acanthocalycium glaucum  F.Ritter 1964

Maihueniopsis clavarioides  (Pfeiff.) E.F.Anderson 1999

Mammillaria geminispina  Haw. 1824

Anacampseros baeseckei

Anacampseros baeseckei

Anacampseros baeseckei

Huernia schneideriana BERGER

Huernia schneideriana BERGER

Poslední, letos kvetoucí Lophophory.

Kaktus, kvetoucí od jara, do zimy.

Tenhle kaktus moc rychle neroste, ale krásně kvete.

Nastalo pár krásných dnu a Turbiňáky kvetou o závod.

Turbinicarpusy, jsou krásné když, je více kusů pohromadě, pak teprve jejich miniaturní velikost vynikne.

Něžné, malé a krásné.

Bohatě kvetoucí kaktus, květy dokážou schovat celou rostlinu.

Na tak malý kaktus, až moc dlouhé jméno, vžité je T.polasky a těžko to asi někdo změní.(semenáčky-perlit a štěrk)

Obtížnější druh Mammillarie, ale květy stojí za trochu péče a také kvete vícekrát do roka.

Nestává se to často, ale tohle rostlina letos kvete už podruhé.

A. glaucum je nevelká rostlina. max. 6-8 cm široká a 15-20 cm vysoká. Stonek má krásně šedomodrou, jakoby ojíněnou, matně lesklou epidermis. Také květy mají pěkný lesk; jsou zlatožluté, okolo 6 cm široké a otevírají se ve dne, za plného slunce. Pěstování, není zcela bez problémů. Vyžaduje propustnou zem, dostatek slunce a čerstvého vzduchu. V létě při vysokých teplotách nastává stagnace růstu a nevhodná zálivka může způsobit hnilobu kořenů. Zimní stanoviště světlé, pokud možno slunné, s teplotami kolem 10 °C.

Dá se najít i :

Echinopsis glaucina et ses synonymes

Echinopsis glaucina  H.Friedrich & G.D.Rowley 1974



Autres noms (synonymes hétérotypes):



Acanthocalycium glaucum  F.Ritter 1964

Echinopsis aurantiaca  (Rausch) H.Friedrich & G.D.Rowley 1974

A. baeseckei tvoří zpočátku jednotlivý, ve stáří někdy od báze větvený stonek. Ten nese výrazně sukulentní zkrácené listy částečně zabalené do jem­ných bílých vlasů. Kořeny jsou taktéž dužnaté. Květy mají růžovofialovou barvu s bílým olemováním. Rostlina pochází z Namíbie a přilehlých oblastí JAR. Pěstování většiny zástupců rodu Anacampseros je velmi snadné, rostliny lze doporučit i úplným začá­tečníkům. Rostou totiž v létě a v té době potřebují co nejvíce rozptýleného světla a intenzivní zálivku podmokem -kropení totiž poškozuje jemné ochlupení rostlin. Zi­mujeme na chladnějším (10-15°C) a světlém místě a v té době zaléváme velmi opatrně.

Je charakteristická svou světle zeleně zbarvenou, lesklou pokožkou. Jednotlivé stonky jsou rozdělené na 5-7 žeber, jejichž hrany nesou výrazné měkké zuby. Stonky dorůstají ve sbírkách obvykle asi 10 cm. Květy vyrůstají na bázi mladých výhonů, mají krátkou stopku a korunní lístky bývají při plném rozevření převinuté dozadu. Vnitřní strana květu je jemně papilózní, zbarvena velmi tmavě hnědočerveně. Rostlina je vhodná pro začátečníky; roste a kvete i při některých pěstitelských chybách. Velmi snadno rozmnožujeme dělením trsů nebo jednotli­vými odnožemi, které většinou vytvářejí kořeny ještě na matečnici. Vyskytuje se v Malawi a Mosambiku.