Nová stránka 0

Nevýrazně zelená mírně zploštělá kulovitá rostlina až 6 cm vysoká a 10 cm široká, s 16—18 žebry. Bělavé areoly nesou 10—12 štětinovitých žlutých okrajových trnů, až 7 mm dlouhých, a většinou 4 žlutavě hnědé středové, dlouhé až 2 cm. Květy jsou tmavě žluté, zevně narůžovělé, 7 cm velké a vyrůstají koncem jara během dne. U nás rostou dobře na mírně zastíněném světlém místě. Země má být těžší, živná, propustná. Vegetace začíná brzy zjara, nejčastěji v dubnu se na temeni tvoří huňatá poupata. Rostliny zaléváme až se poupata vyvinou. V období letních veder zaléváme jen mírně, od druhé poloviny srpna nastává opět nový růst ,který trvá až do konce září. V zimě vyžadují světlé a sušší prostředí s teplotou kolem 10°C. Rozmnožuje se dobře semeny , která dobře klíčí, a semenáče obvykle třetím rokem kvetou.

Notocactus agnetae Vliet 1975 : voir Parodia concinna subsp. agnetae

Stonek obráceně hruškovitý, až 100 mm dlouhý, stejně tak široký, zelený; temeno poněkud vpadlé; kořeny vláknité. Žeber asi 30, na bázi 6 mm široká, rozdělena v bradovité hrboly. Areoly mezi hrboly, 3 mm široké, meziareolová vzdálenost asi 9 mm, s bílou vlnou, později holé. Středové trny 4, asi 26 mm dlouhé, štětinovité, světle hnědé, stěží rozeznatelné od okrajových trnů; okrajových trnů asi 25, rovné až prohnuté, štětinovité, asi 12 mm dlouhé, bílé až světle hnědé, s tmavšími tečkami. Květy nálevkovité, asi 50 mm dlouhé a široké; žluté. N.agnetae se pěstuje snadno, ve vegetaci potřebuje, dostatek vlhkosti, výživnější substrát, občasné přihnojení. Rostliny rostou a kvetou spolehlivě. Květy jsou cizosprašné, semena dobře klíčí, rostliny neodnožují, zinujeme při 5 - 8^oC.

Echinopsis ferox (Britton & Rose) Backeb. 1934 : Lobivia ferox Britton & Rose 1922

Kulovité rostliny až 30 cm i víc vysoké a 25cm široké, s 25-30 žebry. Trny jsou zprvu hnědé, později šednou, 10-14 je okrajových a většinou 3 jsou středové, až 10 cm dlouhé. Květy 90-110 mm dlouhé a 60-80 mm široké, bílé až světle fialově růžové, otevírají se v letních dnech. L. ferox je v kultuře snadno pěstovatelným druhem. Pěkného vytrnění dosáhneme pěstováním na vzdušném stanovišti, dostatečně osluněném s omezením zálivky na podzim. L.ferox vyžaduje chladné a suché zimování, minimální teplota 7 °C.

Tmavozelený poněkud zploštěle kulovitý druh, 5—18 cm široký, s 10—15 žebry s výraznými bradovitými výrůstky. Bíle vlnaté areoly nesou 7—10 okrajových přilehlých světlých trnů a obyčejně i 1 světle hnědý, brzy šednoucí středový, dlouhý 2 — 3 cm. Kvete ve dne začátkem léta velkými sírově žlutými květy, 5—6 cm širokými. Rostliny se pěstují velmi dobře, spolehlivě rostou a brzy na jaře pravidelně každý rok kvetou. V době vegetace potřebují rostliny k dobrému růstu umístění na slunečném místě, pravidelnou zálivku, mírně kyselý substrát, v zimě potom sucho a teplotu kolem 5-8 °C.

Sinningia leucotricha je tropický sukulent, rostoucí sice v místech s vysokým úhrnem srážek, ale na takovém podkladu, kde se voda neudrží a rychle odtéká do nižších poloh. Základem rostliny je velká, až 30 cm široká hlíza. Z jejího vnořeného středu vyrůstá několik stonků zakončených zpravidla čtveřicí masivních listů, obalených hustou bílou plstí. Květy jsou jasně červené, úzce trubkovité, dlouhé asi 5 cm a samosprašné. Dvouleté hlízy už mohou přezimovat , při teplotách kolem 10 °C a úplně nasucho.V létě hlízy potřebují pravidelnou zálivku, ale počátkem září je třeba se zaléváním přestat. Listy během podzimu postupně celé zaschnou.

Notocactus tabularis (Cels ex Rümpler) A.Berger & A.W.Hill 1933 : voir Parodia tabularis

Stonek jednotlivý, 60-70 mm široký, až 150 mm vysoký, tmavě až namodrale zelený; temeno snížené, překryté trny. Žeber 20 a více, rozložená v nízké, sotva 4 mm vysoké hrboly, areoly 4-5 mm vzdálené, pokryté bílou plstí, později holé. Okrajových trnů 16-18, až 10 mm dlouhé, jemné jehlovité, průsvitně bílé; středové trny 4, postavené do kříže, horní nejdelší, tmavě kaštanově hnědý až rezavě červený, 12-20 mm dlouhý. Květy blízko temene, až 60 mm dlouhé, 50-60 mm široké, kanárkově žluté. N. tabularis je odolný druh, který nevyžaduje při pěstování žádné zvláštní podmínky. Roste dobře na vlastních kořenech a brzy pravidelně kvete. Pro jeho nenáročnost a pěkné květy ho lze doporučit i začátečníkům, vyžaduje hodně světla; běžný substrát; minimální teplota 10 °C.

Notocactus concinnus (Monv.) A.Berger 1929