Nová stránka 0

Začínají kvést Parodie.

Květů je čím dál více.

Stonek kulovitý, jen zřídka odnožující, leskle tmavozelený, až 170 mm široký, 120 mm vysoký. Kořeny vláknité. Žebra 12-16, až 35 mm široká, s velkými kulatými hrboly. Areoly až 10 mm široké, až 8 mm dlouhé, zpočátku s bílou až špinavě bílou vlnou, později holé, až 25 mm vzdálené. Trny víceméně přilehlé k tělu; okrajové trny 6, k tomu ještě jeden delší, až 30 mm dlouhý, směřující dolů, a několik kratších, směřujících nahoru; trny bělavé až bělavě šedé, nepíchavé. Květy žluté, 45-50 mm široké, 35-45 mm dlouhé. N. uebelmannianus f. flaviflorus pro úspěšné pěstování potřebuje, pravidelnou zálivku, kterou udržujeme substrát vlhký, pH substrátu by mělo mít hodnotu menší než 6. Ve vegetaci rostliny také přihnojujeme. Zimujeme v suchu při teplotě okolo10 °C.

Bohatě kvete.

Stonek jednoduchý, později často ve střední části odnožuje, vejčitého až krátce válcovitého tvaru, asi 60 mm vysoký, 45 mm v průměru, leskle tmavozelený. Bradavky asi 6 mm dlouhé a 3-4 mm v průměru. Okrajových trnů asi 15-18, hvězdicovitě rozložené, bílé, 10 mm dlouhé. Středové trny 4, červenohnědé, na bázi světlejší, žlutavé, nepatrně ztloustlé, tuhé, jehlovité, 3 horní přímé, asi 8 mm dlouhé, spodní ještě trochu delší, přímý na konci s háčkem. Květy v blízkosti vrcholu do věnce, asi 20 mm v průměru, bíle. M.zeilmanniana roste dobře na vlastních kořenech v běžné, propustné kaktusové zemi, slabě kyselé reakce.

Neuvěřitelně bohatě a dlouze kvetoucí Rebutie.

Rod Weingartia je dnes možné najít nacpaný v rodě Rebutia

Weingartia trollii Oeser 1978 : voir Rebutia neocumingii subsp. trollii

Stonek jednotlivý, kulovitý, ve stáří protáhlý,široký až 10 cm a dlouhý 13 cm ,pokožka tmavozelená, žeber je 13 a jsou zcela rozložená na spirálovitě uspořádané hrbolce. Areoly jsou široké 4 mm, s hnědobílou vlnou. Trny odstávající,nerozlišitelné na okrajové a středové , v počtu 16-24, světle hnědé až žluté, dlouhé až 1,9 cm. Květy vyrůstající v létě na boku stonku mají cihlově červenou až fialově červenou barvu a až 3,5 cm široké. Melé kulovité plody zrájí asi za měsíc po odkvětu. Tento druh není samosprašný. Pěstování je snadné , vyhovuje běžný substrát i pravidelná zálivka v době růstu, zimujeme při teplotě asi 10°C.

Našedle zelená rostlina s řepovitou bází. Hlavičky jsou 3—4 cm velké, žebra rozdělena do malých bradavek, bílé areoly nesou 6—8 přitisklých okrajových trnů a tenké trny středové. Kvete světle růžovými denními květy se sytějšími středovými proužky na lístcích. Ve sbírkách se vyskytují většinou roubované exempláře. Pokud chceme pravokořenné rostliny, je nutný, propustný, nejlépe čistě minerálního substrátu. Vyhovuje, neutrální pH a hrubá zrnitost. Zálivka vždy, až po důkladném proschnutí substrátu. Pravokořenné rostliny kvetou teprve po 5 až 6 letech. Urychlení dospívání a kvetení roubováním lze tedy doporučit. Zimujeme v naprostém suchu, zcela bez vody minimální teplota 10 °C.

Strombocactus pseudomacrochele Backeb. 1935

Turbinicarpus pseudomacrochele (Backeb.) Buxb. & Backeb. 1937

Toumeya pseudomacrochele (Backeb.) Bravo & W.T.Marshall 1956

Neolloydia pseudomacrochele (Backeb.) E.F.Anderson 1986

Kadenicarpus pseudomacrochele (Backeb.) Doweld 1997

Pediocactus pseudomacrochele (Backeb.) Halda 1998

Chamaecereus patří k oblíbeným, obecně rozšířeným druhům, hlavně proto, že se bez problémů množí vegetativně z odlomených odnoží, které už na mateřské rostlině mívají čekací kořínky. Nesnáší dobře plné slunce, kde články nadměrně pigmentují a růst je silně redukován. Během vegetace vyžaduje dostatek vláhy a humusu na poněkud chladnějším stanovišti, třeba i pod širým nebem. Kolísání nočních teplot a dlouhotrvající deště snáší bez viditelného poškození. Pro bohatou násadu poupat je nutné studené zimování . Chamaecereus je snadno pěstovatelný a krásný druh se spoustou kultivaru a s květy ve všech barvách.

Echinopsis chamaecereus et ses synonymes

Cereus silvestrii Speg. 1905

Chamaecereus silvestrii (Speg.) Britton & Rose 1922

Lobivia silvestrii (Speg.) G.D.Rowley 1967

Echinopsis chamaecereus H.Friedrich & Glaetzle 1983

Parodia saint-pieana Backeb. 1957

Začínají kvést Parodie.