Notocactus haselbergii (F.Haage ex Rümpler) A.Berger 1929
Echinofossulocactus nebo Stenocactus
Escobaria Britton & Rose 1923
Neoporteria Britton & Rose 1922
Turbinicarpus subterraneus (Backeb.) A.D.Zimmerman 1991
Mammillaria prolifera (Mill.) Haw. 1812
Echinocereus reichenbachii subsp. fitchii (Britton & Rose) N.P.Taylor 1997
Echinocereus reichenbachii subsp. fitchii (Britton & Rose) N.P.Taylor 1997
Echinocereus reichenbachii subsp. fitchii (Britton & Rose) N.P.Taylor 1997
Echinocereus russanthus Weniger 1969
Echinocereus russanthus Weniger 1969
Turbinicarpus beguinii var.senilis Hort.
Turbinicarpus beguinii var.senilis Hort.
Strombocactus jarmilae Halda 1997.
Strombocactus jarmilae Halda 1997.
Nastal čas, kdy Notocactus haselbergii kvete naplno. Je to krásný kaktus, dnes řazen do rodu Parodia.
používané jména:
Echinocactus haselbergii F.Haage ex Rümpler 1885
Malacocarpus haselbergii (F.Haage ex Rümpler) Britton & Rose 1922
Notocactus haselbergii (F.Haage ex Rümpler) A.Berger 1929
Brasilicactus haselbergii (F.Haage ex Rümpler) Backeb. ex Schoff 1942
Parodia haselbergii (F.Haage ex Rümpler) F.H.Brandt 1982
Autres noms (synonymes hétérotypes):
Echinocactus elachisanthus F.A.C.Weber 1904
Notocactus elachisanthus (F.A.C.Weber) Herter 1942
Brasilicactus elachisanthus (F.A.C.Weber) Backeb. 1959
Parodia elachisantha (F.A.C.Weber) F.H.Brandt 1982
Právě dokvétá , první vlna květů.
Začíná, kvést rod Escobaria.
V tomhle rodu, je také spousta zmatků. Dájí se zde najít kaktusy z rodu :
Neoporteria Britton & Rose 1922
Islaya Backeb. 1934
Pyrrhocactus (A.Berger) A.Berger 1929
Horridocactus Backeb. 1938
Neochilenia Backeb. 1942
Thelocephala Y.Itô 1957
Chileorebutia Fric ex F.Ritter (Nom illeg.) 1959
Delaetia Backeb. 1962
Chilenia Backeb. 1938
Chileniopsis Backeb. 1935
Chileocactus Fric 1931
Hildmannia Kreuz. & Buining 1941
Nichelia Bullock 1938
No a současně se odborníci ,snaží vše nacpat do rodu Eriosyce
Echinocactus subterraneus Backeb. 1932
Thelocactus subterraneus (Backeb.) Backeb. & F.M.Knuth 1935
Rapicactus subterraneus (Backeb.) Buxb. & Oehme 1942
Gymnocactus subterraneus (Backeb.) Backeb. 1951
Neolloydia subterranea (Backeb.) E.F.Anderson 1986
Turbinicarpus subterraneus (Backeb.) A.D.Zimmerman 1991
Pediocactus subterraneus (Backeb.) Halda 1998
Stonek silně odnožující, později trsovitě polštářovitý, jednotlivé stonky kulovité, kyjovité anebo válcovité, až 90 mm dlouhé a 45 mm široké; pokožka světle až tmavozelená. Okrajových trnů 25-40, štětinovitých až jehlovitých, 3-12 mm dlouhých; středových trnů 5-12, přímých, jehlovitých, až 12 mm dlouhých. Květy 10-18 mm dlouhé, špičaté s výrazným středním tmavším proužkem, většinou nažloutle bělavé, bílé anebo s lehkým narůžovělým odstínem. Plod kyjovitého tvaru až 20 mm dlouhý s jasně červeným oplodím. Pěstování je snadné, množí se dobře odnožemi i výsevem semen, která vznikají i samoopylením.
První kvetoucí Echinocereus.
Echinocereus fitchii Britton & Rose 1922
Echinocereus reichenbachii subsp. fitchii (Britton & Rose) N.P.Taylor 1997
Stonek jednotlivý, zřídka odnožující, válcovitý, až 160 mm dlouhý a 50 mm široký, žeber 10-14, složená z nízkých, splývajících hrbolů, epidermis středně až tmavě zelená. Areoly v mládí kruhovité, později oválné, zpočátku s vlnou. Okrajových trnů 20-25, bílých s hnědými hroty až slámově žlutých s načervenale hnědými až černými hroty, tenkých, ven od stonku rostliny trčících, horní okrajové trny velmi krátké, spodní po straně areoly 6-10 mm dlouhé; středové trny v počtu 3-7, jehlovité, stejné barvy jako okrajové, 3-5 mm dlouhé. Květy velké a nápadné, vonící, růžové, s tmavě červeným jícnem, asi 65 mm dlouhé, až 100 mm široké. E. fitchii je snadno pěstovatelný a vděčný echinocereus. Rostliny dobře snáší slunné i přistíněné stanoviště, jsou tolerantní k drobnějším pěstitelským chybám. Při zimování na světle, v chladnu a suchu při teplotách pod 10 °C , bohatě kvete.
Stonek válcovitý, často odnožující, až 250 mm dlouhý, 50-75 mm široký, téměř zakrytý trny. Žeber 10-18, dobře patrných, areoly okrouhlé nebo oválné, o průměru asi 3 mm a 3-6 mm od sebe vzdálené, s vlnou na nejmladších areolách (brzo opadává). Trny jehlovité, červené, krémové nebo hnědavé; okrajových trnů 30-45 o délce 12-20 mm, horní nejkratší; středových trnů 7-12, nejspodnější jsou nejdelší, 25-30 mm dlouhé, zahnuté dolů. Květy četné, v dolní polovině stonku umístěné, krátce nálevkovité, 25-30 mm dlouhé, jen zčásti se otevírající, žlutozelené, hnědavé nebo v různých odstínech rezavě hnědé až tmavo červené . E. russanthus, je nenáročná rostliná, kterou lze snadno vypěstovat ze semen. Vyhovuje běžný substrát, v době vegetace dostatek slunce, v době zimního klidu úplné sucho a teplotu 5-10 °C. Výhodnější je zimování na světle .
Stonek jednotlivý, stlačeně kulovitý, dole řepovitě zúžený, asi 20-40 mm široký, 30-40 mm dlouhý, vrchní část sivá, 15-20 mm dlouhá; bradavky rhoimboidně šupinaté, asi 4 mm vysoké a 6 mm široké, na vnější straně kýlnaté; pokožka sivá až popelavá; areoly na vrcholu s krátkou bílou vatou. Juvenilní trny jen okrajové, v počtu 4-10 mm, v dospělosti nahrazené 2-5 vzpřímenými nebo zakřivenými nažloutlými trny o délce 7-18 mm. Květ nálevkovitý, asi 10-15 mm široký, bledě krémový se světlým okrajem a výrazným purpurovým pruhem. Pěstování pravokořenných strombokaktusů je náročné, rostou velmi pomalu a jsou choulostivé, pěstují se nejčastěji roubované .
|
Notocactus haselbergii (F.Haage ex Rümpler) A.Berger 1929
Nastal čas, kdy Notocactus haselbergii kvete naplno. Je to krásný kaktus, dnes řazen do rodu Parodia.
používané jména:
Echinocactus haselbergii F.Haage ex Rümpler 1885
Malacocarpus haselbergii (F.Haage ex Rümpler) Britton & Rose 1922
Notocactus haselbergii (F.Haage ex Rümpler) A.Berger 1929
Brasilicactus haselbergii (F.Haage ex Rümpler) Backeb. ex Schoff 1942
Parodia haselbergii (F.Haage ex Rümpler) F.H.Brandt 1982
Autres noms (synonymes hétérotypes):
Echinocactus elachisanthus F.A.C.Weber 1904
Notocactus elachisanthus (F.A.C.Weber) Herter 1942
Brasilicactus elachisanthus (F.A.C.Weber) Backeb. 1959
Parodia elachisantha (F.A.C.Weber) F.H.Brandt 1982
