Nová stránka 0

Tělo ploše kulovité, asi 7-8 cm široké a až 10 cm vysoké; temeno vlnaté. Počet žeber se stářím roste a pohybuje se od 30 do asi 60 u starých rostlin. Rostlina na fotografii má 47 žeber. Okrajových ostnů je 4-5 a jsou mírně zploštělé a 7-15 mm dlouhé. Střední osten 1, až 4-6 cm dlouhý, ční kupředu. Květ 2,5 – 3 cm široký; bílé, s tmavšími purpurovými středovými proužky. Echinofossulocactusy rostou bez problému, stačí slunce; běžný substrát a v zimním období minimální teplota 7 °C.

Stonek malý se silnými řepovitými nebo kůlovými kořeny, na bázi i výše bohatě odnožuje, je až 40 mm vysoký, 30 mm široký, leskle zelený. Bradavky, krátce válcovité, až 8 mm dlouhé a 4 mm silné. Okrajových trnů asi 15, paprskovité, velmi tenké, tuhé, nejčastěji přímé, 8-10 mm dlouhé, bílé. Střední trn 1, háčkovitý, asi 20 mm dlouhý, žlutý, okolo hrotu, hnědavý. Květy, asi 25 mm široké, žluté. Rostlinám vyhovuje minerální, propustný substrát, světlo, teplé stanoviště, nesnáší přemokření. Rozmnožujeme hlavně zakořeňováním odříznutých výhonků. Zimujeme v suchu, při teplotě okolo10 °C.

Stonek v mládí ploše kulovitý, ve stáří se prodlužuje a na bázi odnožuje, jednotlivé hlavy dorůstají šíře asi 70 mm. Axily nesou bílou vlnu a několik bílých kratších či delších štětinovitých vlasů. Středové trny většinou chybějí, okrajových 80 i více, nestejně dlouhých (4-6 mm), sněhově bílých. Květy asi 15 mm dlouhé, stejně i široké či širší, svítivě purpurově červené. M. humboldtii se pěstuje jako roubovaná, roste nejlépe na zdravém a silném Eriocer.jusbertii nebo na jiném vhodném cereusu. Zimujeme raději tepleji (nad 10 °C) a na světle, které má vliv na četnost pozdější násady poupat. Rostlina vykvétá postupně nejprve jednotlivými květy v první řadě věnečku, později kvete i ve třech řadách najednou.

Trsovitá rostlina se šedozelenými stonky asi 12 cm dlouhými a 4 cm tlustými. Bradavky jsou kuželovité. V axilách je několik krátkých štětin. Areoly nesou přibližně 12 bílých okrajových trnů, asi 1 cm dlouhých, a 3—4 načervenale hnědé středové trny, až 1,5 cm dlouhé. Světle karmínové květy, které se objevují v letních dnech, jsou asi 4 cm velké. - Pěstování je bez problémů, rostliny potřebují, mírný stín, běžný substrát. Zimujeme v suchu, při teplotě okolo10 °C.

Stonek jednotlivý, jen vzácně odspodu odnožující, kulovitý, později protáhlý, až 75 mm dlouhý a 45 mm široký, pokožka tmavozelená, matně lesklá; bradavky kuželovité až krátce válcovité 5-7 mm dlouhé; axily s bílou vatou a asi 10 jemnými až 9 mm dlouhými bílými štětinkami; areoly elipsovitého až protáhlého tvaru s bílou krátkou plstí. Okrajových trnů (46-) 62-70, přímých, paprskovitě rozprostřených, dlouhých 4-8 mm, sklovitě bílých a na bází srostlých; středové trny 1-4, spodní vždy háčkovitý, nejsilnější a nejdelší, až 14 mm dlouhý, u báze světlejší, hnědavě červený, na konci téměř černý. Květy v řídkém věnci, asi 10 mm dlouhé a široké, světle růžové až téměř bělavé, zevně s tmavším středovým proužkem. M.perezdelarosae , vyžaduje písčito humusový substrát o pH pod 6,5, opatrnější zálivku, tj. až po předchozím proschnutí kořenů a pro dokonalé otrnění i maximum slunečního osvitu. Zimujeme při teplotách okolo 10 st.C a nejlépe na světle.

Mammillaria pitcayensis Bravo 1957 : voir Mammillaria spinosissima subsp. pilcayensis

Tento druh s válcovitým tmavozeleným tělem dorůstá výšky 24 cm (i víc) a je 4-5 cm široký. Má kónické, do šroubovice uspořádané bradavkovité výrůstky. Axily jsou opatřeny vlnatými chlupy a pevnými štětinami. Plstnaté areoly nesou okrajové a jim velmi podobné středové trny nažloutle bílé barvy s načervenale hnědou špičkou, dlouhé 5-6 mm. V létě se v axilách na horní části těla objevují četné, červeně purpurové květy, které jsou asi 2 cm dlouhé, stejně tak široké a jsou uspořádány věncovitě. Rostlina má ráda, prudké slunce a výživný, dobře propustný substrát. Ve vegetační době je třeba bohatě zalévat a občas přidat hnojivo. Zimujeme v suchu, při teplotě okolo10 °C.

Mammillaria pitcayensis Bravo 1957 : voir Mammillaria spinosissima subsp. pilcayensis

Stonek jednotlivý, kulovitý, až 100 mm vysoký a 80 mm široký, temeno ploché, slabě vpadlé, nekryté trny. Bradavky spíše měkké, válcovité nebo štíhle kuželovité, 20 mm dlouhé, nemléčící, tmavě zelené; axily holé, areoly kruhovité, 1,5 mm velké, s krátkou žlutavou plstí. Okrajových trnů 8 - 20, asi 12 mm dlouhé, štětinovité, boční delší, přímé, propletené se sousedními, dolní bílé, horní hnědé; středové trny 1 - 3 (-7), většinou 2, až 20 mm dlouhé, jemně jehlovité, hladké, háčkovité, hnědé až černé, na bázi světlejší. Květy okolo temene, široce nálevkovité, až 40 mm dlouhé, 50 mm široké, karmínově růžové. Rostlinám, vyhovuje hrubě štěrkovitá a písčitá, dobře propustná zemina s přídavkem rašeliny a borového jehličí. Je choulostivá na přemíru vlhkosti, proto je dobře i v růstu zalévat raději nárazově a po předchozím vyschnutí substrátu. Zimujeme v suchu, při teplotě okolo10 °C.

Echinofossulocactus kelleranus Krainz 1946