Nová stránka 0

E. ancistrophora je představitelem oblíbené skupiny ploše kulovitých, snadno pěstovatelných , bohatě kvetoucích druhů rostlin.Stonek je ploše kulovitý, 40-60 mm vysoký a až 100 mm široký, temeno mírně snížené, epidermis šedozelená, matná; žeber 10-16, 5-10 mm vysoká, areoly kruhovité, s šedou plstí, která později mizí. Okrajových trnů 3-9, až 15 mm dlouhé, k tělu zahnuté, tuhé; středové trny 1-4, někdy až 20 mm dlouhé, zpočátku tmavé, později šedavě bílé. Květy 120 až 160 mm dlouhé, 120 až 150 mm široké; čistě bílé, žluté až oranžové . E. ancistrophora je velmi vhodná pro volnou kulturu. Zůstává pak plochá, mohutně vytrňuje a bohatě kvete. Při pěstování ve skleníku vyžaduje hodně čerstvého vzduchu. Zimní stanoviště musí být velmi chladné s teplotou do 10 st.C. E. ancistrophora i ostatní příbuzné druhy jsou vhodné pro začínající pěstitele.

Echinopsis ancistrophora Speg. 1905-Echinopsis polyancistra Backeb. 1933

Barva květů se dá snadno udržet , rostliny bohatě odnožují.

Echinopsis ancistrophora Speg. 1905-Echinopsis polyancistra Backeb. 1933

Echinopsis ancistrophora Speg. 1905-Echinopsis polyancistra Backeb. 1933

Barva květů se dá snadno udržet , rostliny bohatě odnožují.

Echinopsis ancistrophora Speg. 1905-Echinopsis polyancistra Backeb. 1933

Echinopsis ancistrophora Speg. 1905-Echinopsis polyancistra Backeb. 1933

Barva květů se dá snadno udržet , rostliny bohatě odnožují.

Echinopsis ancistrophora Speg. 1905-Echinopsis polyancistra Backeb. 1933

Stonek jednotlivý, ploše kulovitý, 90-150 mm široký, zřídka odnožující, barvy sytě zelené, šedozelené až modrozelené; žebra v počtu 10-21, uspořádaná v mírné šroubovici, rozčleněná v sekyrkovité hrbolce 20 mm dlouhé, až 25 mm široké. Areoly vpadlé, asi 6 mm široké, plstnaté, krátce žlutavé, asi 20 mm od sebe vzdálené. Okrajových trnů 9-11, dlouhých 8-15 mm, mírně prohnutých, paprskovitě rozprostřených; středový trn jediný, zakřivený, vzhůru směřující; všechny trny šedé s hnědavou špičkou. Květy 110-180 mm dlouhé, barvy většinou karmínově červené až fialové, občas ale i ohnivě červené nebo několikabarevné. E. calliantholilacina patří mezi náročné kaktusy, dobře roste na vlastních kořenech . Vyžaduje vzdušné, světlé místo bez úpalu, propustný substrát a nárazovou zálivku. Zimování na suchém, chladném, světlém místě s teplotami okolo 8 st.C.

Sclerocactus uncinatus subsp. wrightii (Engelm.) N. P. Taylor- Ancistrocactus uncinatus var. wrightii(Engelm.) L. D. Benson

Stonek jednotlivý, modrosivý, protáhle vejčitý, 75-150 mm vysoký, 50-100 mm v průměru; žeber 9-13, rozdělených v široké hrboly 20-25 mm vysoké, 6-9 mm široké. Areoly asi 4,5 mm široké, 10-25 mm od sebe vzdálené, s několika vystupujícími žlázami na vnitřní straně, s šedou nebo žlutavou vlnou. Trny velmi tvrdé, v mládí červené, později červenohnědé, nejstarší šedivé; středový trn nejčastěji jediný, výrazně odkloněný, zakončený ostrým háčkem, až 150 mm dlouhý; okrajových trnů 7-10. Květy 25-30 mm v průměru, 20-40 mm dlouhé, cihlově červené až černopurpurové, s tmavým středním pruhem. Tento druh kaktusu vyžaduje hodně světla, silně propustný substrát a nárazovou zálivku za teplého počasí. Roubování při opatrnějším pěstování není nutné. Zimujeme na sucho , při teplotě 10 °C.

Parodia erythrantha (Speg.) Backeb. & F.M.Knuth 1935 - Parodia microsperma (F.A.C.Weber) Speg. 1923

Stonek kulovitý, 50-100 mm široký, světle zelený, neodnožující; žebra téměř zcela rozpadlá v bradavky, uspořádané asi do 20 spirálovitých řad; areoly kulaté, 2-3 mm od sebe vzdálené, asi 1,5 mm široké, s řídkou, brzy mizející plstí. 11 bělavých okrajových trnů, paprskovitě uspořádaných, 4 až 6 mm dlouhých; čtyři trny středové, červenavé, 5 až 10 mm dlouhé, spodní z nich vzpřímený či dolů skloněný, háčkovitý. Květy 30-40 mm široké, červené. Pěstování je snadné, v době růstu vyžaduje dostatek světla, vláhy a výživnou propustnou zem. V zimě potřebuje světlo, sucho a teplotu 5-8°C.

Parodia weberiana F.H.Brandt 1969 : voir - Parodia microsperma (F.A.C.Weber) Speg. 1923

Tělo kulovité, světle zelené, asi 70 mm vysoké, 100 mm v průměru; temeno zcela bez zřetelné vlny; 21 žeber se rozpadá do spirálovitých bradavek; areoly malé, oválné a stěží 3 mm velké, chybí na nich téměř jakákoliv vlna, jsou pouze pokryty asi 0,5 mm dlouhými, sotva patrnými chloupky. Okrajových trnů 15, až 10 mm dlouhých, tenkých, nažloutlých; čtyři středové trny, tři horní směřují vzhůru, jsou až 12 mm dlouhé, tenké, rovné, světle hnědé, u báze světlejší, ke špičce tmavší; čtvrtý trn je nesilnější, odstává, je asi 15 mm dlouhý, tmavší a vždy háčkovitý. Květ zlatožlutý, 50 mm v průměru.P. weberiana je velmi vděčná rostlina, rychle a dobře roste, ochotně kvete velkými zlatožlutými kyticemi, které se objevují s krátkými přestávkami po celé léto. Pěstování je snadné, v době růstu vyžaduje , dostatek světla, vláhy a výživnou , propustnou zem. V zimně potřebuje světlo, sucho a teplotu 5-8°C.

Echinopsis ancistrophora Speg. 1905